Mušle se podávají v míse nebo přímo v hrnci, ke kterému bychom měli dostat ještě misku prázdnou na odkládání skořápek. Jako příbor se používá dvouzubá vidlička, případně dezertní.
Slávky
Slávky se obvykle prodávají čerstvé v lasturách, mohou se pojídat syrové, dušené, nebo jsou například součástí salátů, polévek a paštik.
Slávky jedlé mají jemné, lahodné maso. Před tepelnou úpravou musejí být pevně uzavřené. Neuzavřené, i když na ně poklepete nožem, je třeba vyhodit. Slávky se varem otevřou, z nich pak vidličkou vybíráme obsah. Ty, které se neotevřeli, je třeba také vyhodit.
Pěstování
V některých oblastech se zakládají umělé kultury slávek, a to tak, že se rozvětvené kmeny (kůly) zatloukají do dna moře, aby byly úplně potopeny, a na ně se pak slávky samy přilepují, proto se jim říká také mušle kůlové. Nejvíce se cení slávky flensburské, kielské a tertské.
Výlov
Výlov slávek začíná v srpnu a končí v březnu. Lastury slávek mají klínovitě oválný tvar, na povrchu jsou tmavé do fialova a uvnitř perleťově bílé, lesklé. Dospělé, tj. k požívání nejvhodnější jsou tehdy, když délka lastur měří 55 mm. Kratší se vyřazují, protože nemají tržní hodnotu.
Příprava a otevření slávek
Před úpravou slávky nejdříve máčíme několik hodin ve studené vodě, kterou často vyměňujeme. Potom slávky odrhneme kartáčem, a to nejlépe drátěným, a znovu je několikrát v čisté vodě opereme. Jen dokonale očištěné slávky jsou vhodné k další úpravě. Potom do kastrolu nebo hrnce dáme kousek másla a trochu drobně nakrájené cibule, popřípadě i bobkový list a trochu soli. Vložíme dobře očištěné a pevně uzavřené slávky, zakryjeme pokličkou a na ohni je dusíme, přičemž natřásáme nádobou tak dlouho, až se slávky otevřou. To trvá 5 až 10 minut. Nádobu naplníme slávkami jen do poloviny, neboť když se otevřou, zaberou dvojnásobný prostor. Otevřené slávky pak buď podáváme, anebo maso, tj. tělíčka slávek z lastury vyjmeme, vous (žábry) a tmavohnědé části lemující okraj tělíčka, jakož i vláknité žlázy tzv. nožek odstraníme. Očištěné maso pak použijeme do polévek, omáček, do ragú nebo je také pečeme, smažíme nebo zapékáme.
Konzumace slávek
Ke konzumaci je možné použít prázdnou skořápku jako kleštičky místo vidličky. Vývar z mušlí jíme jako polévku a jako přílohu k ní, použijeme pečivo. Maso neboli tělíčka slávek, která po dušení (otevření) sytě zčervenala, zmodrala nebo dokonce zčernala, se vyřadí, neboť jsou rovněž jedovatá, a proto nepoužitelná jako slávky, které byly již před dušením otevřené nebo dlouho skladovány. Tělíčka slávek zdravých a tedy poživatelných jsou růžová nebo žlutá.
Hřebenatky
Bílé maso hřebenatek je obklopeno oranžovými jikrami, které se však často v restauracích servírují zvlášť. Tepelnou úpravou získají korálovou barvu. Hřebenatky se vaří v omáčkách na těstoviny, opékají na pánvi nebo grilují. Název je odvozen z tvaru lastury. Hřebenatky žijí na evropském a americkém pobřeží Atlantského oceánu.
Mušle svatého Jakuba je nejznámější jedlá hřebenatka. Tvar je okrouhlý s výrazným žebrováním, barva je žíhaná. Je velmi oblíbená především díky svému křehkému masu, které má vynikající chuť a může připomínat chuť ořechů.
Kuchyňské zpracování
Velmi lahodnou chuť mají hřebenatky smažené na másle, konzumují se také syrovém stavu. Výborné jsou i grilované a často se podávají gratinované ve vypouklé lastuře. Při přípravě je důležité dodržet krátkou dobu tepelné úpravy, jinak maso svatojakubských mušlí bude tuhé.
Konzumace
Existuje jich více druhů, ale kulinářsky se dělí do dvou tipů: na malé druhy s jemnou chutí, které žijí v zátokách, a větší žijící v mořských hlubinách. Hřebenatky se grilují, obalené v mouce se smaží nebo krátce vaří a podávají se v ulitě se smetanovou omáčkou.
Zaděnky, přílipky, rozchlipky
Zaděnky, přílipky, rozchlipky patří mezi měkkýše, žijící ve vápenitých schránkách. Tito měkkýši patří do početné skupiny mořských živočichů s dvěmi lasturami. Prodávají se syrové, nebo tepelně upravené v polévkách, dušených pokrmech a salátech.
Maso z lasturovců je u nás méně obvyklé a spíše pochoutkou, ale pro jeho obsah vitamínů (A, B, C) a minerálních látek nemůžeme je po stránce výživové přehlížet. Nejchutnější maso mají slávky jedlé a ústřice, které se však na našem trhu vyskytují jen vzácně. Kromě čerstvých, živých lasturovců přicházejí do prodeje také lasturovci konzervovaní.
Očištění mušlí
S přijímáním potravy a vdechováním vody se dostává do slávek také písek a mořský kal. Obojí se musí z nich odstranit, a proto se před dopravou do vnitrozemí alespoň na 24 hodiny slávky ponoří do čisté mořské vody, aby se vyčistily. Jestliže se se slávkami po výlovu dobře a šetrně zachází, vydrží v zimě až 6 dnů po výlovu na živu. Nesmí však před touto dobou nebo během této doby přijít ve styk se „sladkou“ vodou. Nesnášejí také velké teplo ani mráz. Jen pevně uzavřené, tj. živé a čerstvé slávky mají maso vhodné k pojídání. U pootevřených slávek je maso v rozkladu, čímž se stává prudce jedovatým. Podezřelé jsou také slávky s tenkými průsvitnými lasturami, které nejsou na povrchu stejnoměrně zabarveny, anebo slávky, které nasládle páchnou.
Konzumace mušlí
Maso slávek se jí buď syrové, nebo různě připravované a je dost výživné, avšak tíže stravitelné než maso ústřic. Maso neboli tělíčka slávek, která po dušení (otevření) sytě zčervenala, zmodrala nebo dokonce zčernala, se vyřadí, neboť jsou rovněž jedovatá, a proto nepoužitelná jako slávky, které byly již před dušením otevřené nebo dlouho skladovány. Tělíčka slávek zdravých a tedy poživatelných jsou růžová nebo žlutá.
