Ve středověku si koření mohli dovolit jen ty nejvyšší vrstvy, muselo se totiž dovážet z daleké Asie, což trvalo neuvěřitelně dlouho a cena byla opravdu vysoká. V období před křížovými výpravami stála jedna libra (454 gramů) šafránu stejně jako kůň, jedna libra zázvoru jako jedna ovce a stejné množství muškátového oříšku mělo hodnotu sedmi tlustých volů. Kuličky černého pepře byly dokonce v některých oblastech využívány jako jakési náhradní platidlo a bohaté nevěsty dostávaly pepř věnem. Koření bylo velmi žádaným obchodním artiklem a touha po jeho lepší dostupnosti byla do jisté míry příčinou objevení Ameriky – Kolumbus vlastně chtěl objevit novou a výhodnější obchodní trasu z Evropy do Indie, Číny a Japonska, odkud se exotické koření dováželo.
I přesto, že je dnes transport i samotné pěstování rostlin, z nichž se koření vyrábí, mnohem snadnější než ve středověku, koření stále stojí dost peněz. Zde je pět nejdražších druhů koření na světě:
1. Šafrán
Myslíte si, že nejdražší potravinou na světě jsou lanýže? Nebo snad kaviár? Omyl, je to šafrán! Jediný gram tohoto koření stojí 350 korun! To je dáno především způsobem, kterým se získává. Jedná se totiž o pestíky květiny příbuzné krokusům – každý květ má pestíky jen tři. Na jeden gram koření je tak potřeba mezi 150 a 200 rostlin. Sklizeň probíhá jen jednou ročně a vše je prováděno ručně. Naštěstí pro ochucení pokrmů není šafránu potřeba mnoho, stačí pár pestíků.
2. Vanilka
Vanilkovou příchuť mají jogurty, zmrzliny a řada dalších produktů běžně dostupných na pultech supermarketů. Ve většině případů se ale jedná o chemické aroma vanilin, ne o pravé koření vanilku, to je totiž poměrně drahé – jeden lusk stojí více než stokorunu. Cena vanilky se v posledních pěti letech zvýšila na osminásobek. Příčinou je jednak nepřízeň počasí, jednak snaha některých podnikatelů ceny vanilky neustále zvyšovat a využívat tak monopolu, který na poli obchodu s vanilkou drží Madagaskar (okolo 80%).
3. Mahlab
Zatímco šafrán a vanilku zná každý, s mahlabem jste se pravděpodobně ještě nesetkali, pokud si ovšem nepotrpíte na autentické řecké pokrmy. Mahlab, jinak též mahleb, mahaleb nebo mahlep, jsou usušená semena třešně sv. Lucie, která se původně používala k výrobě parfémů. Brzy ale našla své místo v balkánské a blízkovýchodní gastronomii, kde se přidává do pečiva. Má totiž schopnost zvláčňovat a zvlhčovat těsto, a také ho příjemně ochutí – chuť mahlebu je někde mezi třešněmi a mandlemi. U nás se toto koření shání opravdu obtížně, 10 g ho na internetu stojí okolo 65 korun.
4. Pepř dlouhý
Když chceme do jídla přidat trochu pálivosti, sáhneme nejčastěji po chilli. Staří Řekové a Římané ale chilli neznali, k dispozici měli jen dlouhý pepř. Ten chutná podobně jako nám dobře známý pepř černý, který svého předchůdce později téměř vytlačil, jen je pikantnější a maličko nasládlý. Z evropských receptů vymizel, ale stále se používá v Indii, Pákistánu, Maroku a Etiopii. Ač je u nás málo známý, sehnat se dá poměrně snadno ve specializovaných prodejnách nebo e-shopech s kořením. Deset deka dlouhého pepře stojí okolo dvou set korun.
5. Černucha
Černucha, která bývá nazývána také černý kmín, je druh koření původem ze Středomoří, konkrétně jsou to drobná černá semena pryskyřníkovité rostliny černuchy seté. Toto koření bylo známé už starověkým Egypťanům, olej ze semínek černuchy byl nalezen i v Tutanchamonově hrobce. Významné místo zaujímá černucha v indické kuchyni, přidává se třeba do kari, u nás jsou semínka využívána především k posypání pečiva, na němž vypadají velice efektně. Černý kmín pořídíte ve specializovaných prodejnách, cena za 100 g se pohybuje okolo 30 korun.
